Měsíc po sezóně: Muži B
V rámci hodnocení sezóny rozebíráme jednotlivé kategorie s odstupem jednoho měsíce (a kousku) od posledního zápasu. Dnešek je tak věnován B týmu mužů.
Daniel Weiss: "Nejúspěšnější sezóna B týmu byla stvrzena sestupem."
Před začátkem sezóny jsme neměli stejně jako každý rok žádná očekávání. Naši soupeři přes léto absolvovali letní přípravu a zdokonalovali herní systém, my jsme místo toho akorát chytali bronz na koupáku a zlato do sebe lili v podobě našich skvělých piv.
Jako každý rok jsme tedy první turnaje koukali na soupeře, jak si to ťukají a byli jsme rádi, že doběhneme na střídačku. Nicméně postupem času jsme se do toho začali dostávat a přes nulový trénink začali naší týmovou hrou sbírat body do tabulky.
Je nutné pochválit kluky z Dynama, kteří k béčku přišli a skvěle zapadli do týmu. Během pár turnajů jsme si tedy vybudovali skvělou partu, na které jsme stavěli.
Sezóna byla poznamenána především rotací hráčů, ani jeden turnaj neodehrála stejná sestava, jednou jsme se sešli ve 13 lidech a byli schopni porazit kohokoliv – Mostecké Sypače nebo Litvínov, ale zároveň jsme byli schopni odjet na turnaj v osmi lidech a to nás ještě museli zachraňovat kluci z céčka. Nicméně pokud jsme se sešli, tak jsme si dokázali, že florbal hrát umíme a všechny to bavilo.
Poslední zápas sezóny, do kterého jsme nastupovali s vědomím, že se s Regionální ligou loučíme, nás posílil Martin Severa, který se tak rozloučil s teplickým florbalem a hlavně s torzem B týmu, se kterým svou florbalovou kariéru začínal. Poprosili jsme Most, aby v místní hale vyvěsil jeho dres ke stropu, leč bohužel to nevyšlo.
Při ohlédnutí za sezónou se mi vybaví několik highlightů – Majk a jeho statistika 0+0 z celé sezóny, Slávovo vyloučení, když si s ručníkem během hry na férovku šel přes hrací plochu sednout na druhou stranu lavičky, Edovo 3 pozdní příjezdy ze 3 výjezdů, Muchičovo naběhaný 3 metry za zápas nebo hádka Slávy s jedním z Roudnických hráčů, kdo z nich má ošklivější přítelkyni.
Sestup byl pro nás určitě demotivující, nicméně pevně věříme, že se další rok zase v Regionu objevíme.
Tomáš Weiss: Abychom mohli postoupit, musíme nejdříve sestoupit.
Po skončení sezóny asi převládala kyselost nad tím, že ze čtvrtého fleku jdeme dolů. Tím spíš, že Jany nastřílel 28 bodů a nebýt juniora Muchiče, tak by byl nejlepším střelcem sezóny. A to je vzhledem k jeho životosprávě a biologickému věku 60 let až smrt něco neuveřitelného.
Nezbývá tedy než věřit, že nás Janyho muška nezklame ani v příští sezóně, že Majk s Langym v sobě ještě najdou zbytky chutí někomu trochu ublížit a že si za nás i dál budou chtít chodit pinknout junioři, protože bez běhání se to coo? Přece nedá plácat! Takže teď už všechny síly upínáme k týmové vodě a letnímu soustředění, kde probereme taktiku a vyladíme formu u píva. A v září se o nás nebojím, že bychom si pro ten postup příští rok nedošli. Zrajeme totiž jako víno a něco mi říká, že si FD Teplice napřesrok oslaví hned dva postupy naráz.